• Jaa sivusto:
  • Facebook
  • Twitter

Áššehasplána

Du dikšon doavttir, sosiálabargi dahje eará ámmátolmmoš árvvoštallá vuos, makkár bálvalusaid dárbbašat. Dan maŋŋá dutnje dahkko áššehasplána, mii sisttisdoallá dieđuid buot du dárbbašan bálvalusain ja das, mo dat geavatlaččat ollašuhttojuvvojit.

Áššehasplána dahkko, vai oaččot buot du dárbbašan bálvalusaid rivttes áigge. Beasat ieš oassálastit plána dahkamii.

Áššehasseđel

Sáhtát oažžut dihto bálvalusaide áššehasseđela dan maŋŋá, go doavttir, sosiálabargi dahje eará ámmátolmmoš, lea árvvoštallan, maid bálvalusaid dárbbašat. Jus dárbbašat ovdamearkan smáitečuohpadusa dahje eará hoahpuheame čuohpadusa, oaččot dasa áššehasseđela ja sáhtát válljet, gos čuohpadus dahkko. Áššehasseđela mihttomearrin lea, ahte beasat dikšui nu jođánit go vejolaš.

Sáhtát oažžut seđeliin maiddái vaikkoba fysioterapiija, ruovttudikšuma dahje veajuiduhttima. Go oažžot sáddenbáhpára fysioterapiijai, oaččot áššehasseđela árvosaš divššu dan fysioterapevttas, man válljet.

Áššehasseđela mieđiha eanagoddi. Eanagotti mieđihan áššehasseđel doaibmá seammá vugiin go bálvalusseđel, man mieđiha gielda. Boahttevuođas anus lea dušše áššehasseđel nappo bálvalusseđelat jávket anus.

Persovnnalaš bušeahtta

Jus dárbbašat olu bálvalusaid ja dus lea daidda guhkesáigásaš dárbu, sáhtát oažžut bálvalusaid skáhppomii persovnnalaš bušeahta. Dábálaččat bušeahta sáhttá oažžut boarrásiid- dahje lámisolbmuidbálvalusaid skáhppomii.

Sáhtát oažžut persovnnalaš bušeahta dan maŋŋá, go doavttir, sosiálabargi dahje eará áššedovdi lea árvvoštallan du bálvalusdárbbu. Du dárbbašan bálvalusat merkejuvvojit áššehasplánasat. Dan maŋŋá persovnnalaš bušehttii merkejuvvo dihto euromearri, mainna sáhtát skáhppot bálvalusaid. Kontosat ii sirdašuva ruhta, muhto eanagoddi máksá du geavahan bálvalusain njuolga dasa, guhte fállá bálvalusa nappo ovdamearkan fitnodahkii dahje organisašuvdnii.

Sáhtát ieš mearridit, gos skáhppot bálvalusaid, mat čuvvot áššehasplánat. Sáhtát maiddái váikkuhit bálvalusaid sisdollui. Ná oaččot justa dutnje heivvolaš bálvalusaid. Persovnnalaš bušeahtain sáhtát skáhppot ovdamearkan ássanbálvalusaid dahje persovnnalaš veahki.

Gielda

Sosiála- ja dearvvašvuođabálvalusaid ordnen sirdašuvvá eret gielddain, go sode-ođastusa maŋŋá eanagottit vástidit sosiála- ja dearvvašvuođabálvalusain.

Gielddat vástidit boahttevuođasge máŋggain du árgabeaivái váikkuhan áššiin, dego skuvllain ja beaiveruovttuin, girjerájuin ja kulturbálvalusain, lihkadanbáikkiin, nuoraidbarggus, geainnuid bajásdoallamis, bázahusfuolahusas ja birassuodjaleamis.

Eanagoddi

Eanagoddi lea ođđa iešráđđema dássi, mii boahtá gielddaid ja stáhta gaskii. Dan mearrideaddjit válljejuvvojit eanagotteválggain. 18 eanagotti vástidit boahttevuođas earret eará ássiideaset sosiála- ja dearvvašvuođabálvalusain. Daid doaibma álgá 1.1.2020. Boahttevaš eanagottiid ráját leat oalle guhkás seammát go dálge.

Geahča listtu eanagottiin ja loga lasi dáppe. 

Bálvalusbuvttadeaddji

Bálvalusbuvttadeaddji addá dutnje konkrehtalaš sosiála- ja dearvvašvuođafuolahusa bálvalusaid ja divššu. Bálvalusbuvttadeaddjit ordnejit ovdamearkan sosiála- ja dearvvašvuođaguovddážiid dahjege sode-guovddážiid ja bátnedikšunbáikkiid.

Go dasto válljet, guđe sode-guovddážis finat dahje gos geavahat áššehasseđela, válljet namalassii iežat bálvalusbuvttadeaddját. Bálvalusbuvttadeaddji sáhttá leat priváhta dahje almmolaš. Maiddái organisašuvdna sáhttá doaibmat bálvalusbuvttadeaddjin.

Sosiála- ja dearvvašvuođabálvalusat

Sosiála- ja dearvvašvuođabálvalussan gohčodit daid bálvalusaid, maid oaččut dearvvašvuhtii ja buresbirgejumi doarjjan. Dát bálvalusat leat ovdamearkan:

  • dearvvašvuođafuolahus
  • buohcceviessobálvalusat
  • bátnedikšun
  • mielladearvvasvuođa- ja jugešvuođabálvalusat
  • eadnivuođa- ja mánnárávvehagat
  • rávesolbmuid sosiálabargu
  • mánáidsuodjalus
  • lápmásiidbálvalusat
  • boarrásiid ássanbálvalusat
  • ruovttudikšun
  • veajuiduhttin

Iežat eanagottát vástida boahttevuođasge das, ahte oaččut dáid bálvalusaid dalle go dárbbašat.

Sode-guovddáš

Sosiála- ja dearvvašvuođaguovddážis dahjege sode-guovddážis oaččot dábálaš dearvvašvuođabálvalusaid ja rávvema sosiálabálvalusain. Finat sode-guovddážis ovdamearkan dalle, go nuorvvu ii noga dahje juolgeruohtas vealččeha.

Sode-guovddážis leat nappo máŋgga láhkai seammalágán go dálá dearvvašvuođaguovddážat. Sode-guovddáža bálvalusat leat ovdamearkan dearvvašvuođadárkkistusat, dábálaš doaktára vuostáiváldimat ja sosiálabálvalusaid bagadallan.

oaččot ieš válljet, guđe sode-guovddážis divššot áššiidat. Sode-guovddáš sáhttá leat priváhta dahje almmolaš.

Njálbmedikšuma ovttadat

Njálbmedikšuma ovttadat lea árgagillii bátnedikšunbáiki dahje bátnedoavttir. Doppe oaččut njálmmi dearvvašvuođafuolahusa vuođđobálvalusaid dahjege bátnedárkkistusaid ja ráiggiid duogŋama

Oaččot ieš válljet, guđe bátnedikšunbáikkis dahjege njálbmedikšuma ovttadagas divššot áššiidat. Bátnedikšunbáiki sáhttá leat priváhta dahje almmolaš.

Elektrovnnalaš bálvalusat

Boahttevuođas sierra elektrovnnalaš bálvalusat dahjege digi-bálvalusat álkidahttet árgabeaivvát ja veahkehit du fuolahit dearvvašvuođastat ja buresbirgejumistat. Jo dál sáhtát geahččat dieđuidat Omakanta-bálvalusas, gosa merkejuvvojit pasieantadieđut. Dahje sáhtát oažžut sáddenbáhpira Mielenterveystaloi, gos sáhtát fitnat neahttaterapiijas. Maiddái áigevárren neahtas šaddá dábáleappon.

Boahttevuođas elektrovnnalaš bálvalusat leat anus eanet ja dat dahket eallimis njuovžileappo. Doaktárii ii vealttakeahttá dárbbaš reiset guhkes mátkki duohken, go fitnama sáhttá diškut neahta bokte. Ođđa elektrovnnalaš gaskaoamit leat dehálaččat maiddái du dikšon ámmátolbmuide.

Mihtilmas lea maiddái dat, ahte dus jerrojuvvo seammá diehtu dušše oktii ja dieđut lihkadit suddjejuvvon vuogádaga mielde sihkkaris vugiin du dikšon ámmátolbmuid gaskka.

Válljenfriddjavuohta

Boahttevuođas dus lea válljet dáláža viidásut vuoigatvuohta válljet, gos skáhppot sosiála- ja dearvvašvuođabálvalusaid dahjege ovdamearkan gos finat doaktáris. Ná sáhtát váikkuhit buorebut iežat bálvalusaidat.

Válljenfriddjavuođa mihttomearrin lea, ahte beasat dikšui almmá guhkes vuordima haga. Sáhtát válljet juogo almmolaš dahje priváhta bálvalusa dahje geavahit ovdamearkan organisašuvnna bálvalusaid. Dáid buohkaid áššehasmávssut leat seammát daid bálvalusain, mat ruhtaduvvojit almmolaš ruđaiguin.

Geavatlaččat válljenfriddjavuohta oaivvilda, ahte ieš válljet, guđe sosiála- ja dearvvašvuođaguovddážis divššut áššiidat. Sosiála- ja dearvvašvuođaguovddáš dahjege sode-guovddáš lea oalle guhkás seammalágan go dálá dearvvašvuođaguovddáš. Oaččot doppe dábáleamos dearvvašvuođabálvalusaid ja dárbbašettiin rávvema sosiálabálvalusaide. Sáhtát maiddái oažžut áššehasseđela dahje persovnnalaš bušeahta.

Válljenfriddjavuohta lea oaivvilduvvon boahtit fápmui oppa Suomas muttuid mielde jagi 2022 rádjai. Válljenfriddjavuohta iskkadallo muhtun guovlluin jo dál ja lasi iskkadeamit leat boahtimis. Dutnje muitaluvvo válljenvejolašvuođain dasto, go ášši lea áigeguovdil.

Loga lasi válljenfriddjavuođas dáppe.